úterý 24. prosince 2013

Kam se podělo kouzlo Vánoc??

*Oslovení*

Vánoce - Už nejsou co bývaly...
Dnes jsou Vánoce.
Ano, ten dětmi tak oblíbený svátek.
Dnešní "moderní" Vánoce už jsou jen o hmotných dárcích... Nenávidím to! Všichni kolem křičí: "Na Vánoce dostanu nový iphone, heč!!" nebo "Na Vánoce dostanu tablet za 6000!!" a pak taky "Co dostaneš ty? ... Jen lístky na koncert?! Cha, trapka/trapák!!"
Nechápu to - Nechci to pochopit...
Kde je ta doba, když Vánoce byly svátkem kdy se sešla celá rodina u krbu a byla ráda, že může být pospolu? Asi je tam, kde zůstaly závěje sněhu...
Nechtějte mi namluvit, že se vám líbí mít v prosinci venku takové teplo, jako by snad bylo jaro.

Ale to není to, co jsem vám chtěla říci. Ač tyto Vánoce nemám ráda, mám tu pro vás dárek...

~Vánoce svátky klidu byly,
avšak moderní doba zničila je.
Všem jde jenom o majetek a o jeho cenu!
A co vzpomínky, zážitky nebo taková radost z maličkostí?
Rozpadlo se už kouzlo Vánoc v prach? 
Nebo je jen vítr odvál na vlnách?
Však dobří přátelé obnoví původní myšlenku.
Jsou nejšťastnější, když mohou být pospolu~

Víte, co je tím dárkem? Krabička...
Chcete jí otevřít? Proč?
Když je zavřená můžete si představit, že ukrývá cokoli. Cokoli po čem toužíte, cokoli o čem sníte. No není to úžasné? Dostat to, co si přejete? Dostat to, co vám umožní si splnit vaše sny?

Někomu z vás to může připomenout knihu - Malý princ.
Tato kniha je dle mého úžasná. Má velmi hlubokou pointu. (Lituji, že jsme si ji ani na jedné základce nečetli.) Má nejoblíbenější část je ta s beránkem. Kdy se beránek povede podle představ Malého prince, až když jej zavřou do krabice, naší krabičky. :)

Pohodové prožití Vánoc. :)
A nezapomínejte na jejich pravou podstatu...
Darujte svým blízkým něco, co jim řekne jak moc si jich vážíte, a že jste rádi, že je máte. Neboť to překoná i ty nejdražší dárky, které si dokážete představit. :) ;)

sobota 21. prosince 2013

Drabble

*Oslovení*
Zase se hlásím! Zdá se vám to brzy? Je to tím, že jsou vánoční prázdniny. *nemá ráda Vánoce*

Podle názvu asi víte, s čím že to otravuji. Ano, jsou to drabble. A je jich rovnou několik!! ;)

Pro ty, co nevědí o co de: Drabble, je literární útvar napsaný na určitá slova (většinou je jich v zadání pět), který má přesně sto slov. Tento útvar musí obsahovat zadaná slova, ale jejich propojení je jen a jen  na vás. 

Drabble číslo 1!! - zadání ze školy
Zadaná slova: obezita, sluníčko, sex, nevím, třeba

Je opět jeden z těch pochmurných dní, kdy sluníčko nesvítí a obézní lidé se scházejí v fast-foodech. 
"Nevíš kam se sluníčko schovalo?" zeptal se muž za pultem mladé barmanky. 
"Nevím," odpověděla stroze. 
"Vím, že nejsem to, po čem toužíš, ale veř, že jsem lepší než ten chlap u stolu naproti. Jde mu jen o sex, věř mi." 
Dívka jej však dál ignorovala, zasněně totiž pozorovala onoho muže. 
"Třeba jednou zjistíš, že jsem měl pravdu." pravil muž posmutněle a tiše odešel. 
Mladá barmanka jeho slova sotva zaslechla. Avšak porozuměla jim.. Né hned, až druhý den ráno. Když se ve své posteli probudila sama...

Drabble číslo 2!!! - zadaní od Iharo
Zadaná slova: dveře, růžová, želva, nuda, škleb

Dny se vlečou jen pokud vás nebaví, nebo se na něco těšíte. A já se těším, moc! Proto mám pocit, že se dny vlečou. Jsou pomalejší než ospalá želva! Ne, jsou pomalejší i než pan Hlemýžď!! A víte na co se těším? Na novou paruku. Má být růžová!! Ale nezbývá mi než čekat a čekat a čekat. Zatím co sedím a čekám zžírá mne nuda. Ale taková nuda!! Nic mě nebaví, nic se mi nechce. A tak jen sedím, civím chvíli na zeď, chvíli na dveře a čekám. Najednou vejde matka!! Ruce má za zády a na tváři škleb! Proč?!

Drabble číslo 3! - zadání od Jeffree(ho)
Zadaná slova: gay, kytara, sníh, šlehačka, anime

Byl jednou jeden gay. Ten gay měl doma kytaru. Ta kytara nebyla obyčejná, byla totiž elektrická! Uměl na ni hrát. Moc rád jsem poslouchal jak hraje. Ten gay, co hrával mi na kytaru měl rád zimu, tedy sníh. Měl moc rád sníh, protože byl bílý. Vždy říkal, že je čistý, tak čistý až se ho bojí dotknout. Tak čitý, jako duše novorozence. Když bylo léto, říkával, že se mu stýská po sněhu. A tak jsme mu vždy dal vychlazenou šlehačku. A on se vždy začal smát. Víte na co jsem málem zapomněl? Že ten kluk měl rád ještě něco... Anime!!

Drabble číslo 4!! - zadání od Lucy
Zadaná slova: králík, sníh, les, vlk, měsíc
Byla noc hluboká. Na les na kopci svítil měsíc již z vysoka. Teprve teď budila se zvířátka k životu. Králík hopkal kolem své nory a hledal něco snědku. Však zavětřil jej vlk a na znamení zavyl. Jeho smečka uzavřela kolem nebohého králíka kruh. Je po něm!! Náhle nebylo slyšet nic víc, než vrčení, trhání masa a křupáni sněhu. Byla zima. A bělostný sníh na palouku, nedaleko králíkovo nory, pokryla rudá skvrna čerstvé krve. Je to brutální a barbarské! Ale přesně taková je příroda - nemilosrdná, ale férová. Jeden zemře, aby druhý mohl žít. ANEB Silnější vítězí!! "A nejsilnější přežije i evoluci!"

Drabble číslo 5! - zadání od Cherry
Zadaná slova: kamera, nepořádek, časopis, cukroví, obraz
Vešla jsem do obýváku a plácla sebou na gauč. Cítila jsem se po celém dni úplně mrtvá. Celý den jsem běhala s kamerou po našem městě. Je to část mé práce do školy, která nese název "můj domov". Pojala jsem to trochu po svém. V obýváku byl hrozný nepořádek. Je mi jasné, že uklízení bude zase na mě. Kamera teď ležela mezi papíry, oblečením, obaly od hamburgerů a... cukroví?? Vážně leželo na stole cukroví?? Copak už jsou Vánoce?! Náhle ze zdi spadl obraz hrozně jsem se lekla. Nadskočila jsem a shodila časopis, který rozsypal všechno cukroví. "Proboha!! Máma mě zabije!"

Drabble číslo 6!! - zadání od Toph (a)
Zadání: sníh, zima, starý dům, okno, kluk, samota
Padal sníh. Mráz mě štípal do tváří. Šel jsem zimním lesem, sám. Samota, ta svině mě objímá tak pevně! Mám tento les rád. Je tu klid, a přesto jsem tak blízko městu. Došel jsem na palouk. Ani nevím, že tu je. Rozhlédl jsem se a co nevidím! Starý dům. Vypadá že každou chvíli spadne. Šel jsem blíž, došel až k němu. Pomalu jsem vešel dovnitř. Rozhlédl se a ihned zamířil na půdu. Jako by mě tam něco táhlo. Muselo tam být rozbité okno, neb když jsem otvíral dveře, ucítil jsem průvan. Došel jsem nahoru a... Na zemi tam ležel kluk!!

Drabble 7! - zadání od Majky
Zadání: čaj, viera, šanca, sila, teplo
Usadil jsem se naproti svému duchovnímu vůdci a v dlaních sevřel prázdný šálek. On vařil čaj. Nerad se nechával obsluhovat, ač na to měl věk. Dnes jsem se s ním, chtěl bavit o víře. Snažím se jí pochopit, a přesto ji tak docela neuznávám.
"Víra, ta se nedá popsat jednou větou. Nedá se ani vysvětlit. Nikdo ti nemůže říci, co je to víra, protože to nikdo neví..."
"Já bych řekl, že je něco jako síla. Nehmotná a přesto je zcela zřetelně viditelná."
"To už jí raději přezdívej 'šance'"
Náhle se ve mě rozlilo teplo. Jako by řekl kouzelnou formuli...Šance ~

___________________________
Popravdě... Nejlépe se mi psalo na zadání od Cherry a pak od Toph (a). :D

Co si o drabble myslíte, hm?? Které se vám líbí nejvíce a které nejméně a proč??

čtvrtek 19. prosince 2013

Školní práce - 1. slohovka ze střední

*Oslovení*

Školní práce...

Ve škole, přesněji v hodině češtiny, jsme psali slohovou práci. Téma bylo volné. Forma byla vyprávění. Dostala jsem za dvě a pochvalu. Češtinářka tvrdí (není to první češtinářka), že mám literární talent. A má stylizace je docela dobrá. Za to by mi bývala i dala jedničku. Ale zkazila jsem si to prach obyčejnými chybami. A to u mně/mě pak špatné umístění zvratného zájmena se, ale co se mi opravdu povedlo, že jsem v celé práci měla jen jedinou hrubku. Za což jsem na sebe hrdá.

- No, však názor jedné osoby mi nestačí (ano zní to hrozně), ráda bych znala váš názor.
Tak co? Máte chuť to číst? Pokud to opravdu přečtete, co kdyby jste se pod článek vyjádřili, hm? Stačí jen to co si o tom myslíte. Děkuji moc. ;)


Byl jsem odhalen!

Seděl jsem, jako každé letní odpoledne, na parapetu svého okna a tiše brnkal na kytaru. Sedávám na něm často, neb bydlíme vysoko a já rád sleduji svět z ptačí perspektivy. Jak jsem si brnkal, sledoval jsem přitom lidi na ulici. Sem tam se někdo zastavil a snažil se přijít na to, proč slyší zvuk kytary, ale nikoho hrát nevidí. Tiše jsem se tomu smál. Nikdo si mě nevšiml. Koho by napadlo podívat se do střešního výklenku v pátém patře? Nikoho. Však v tento den se to mělo změnit.

Bylo již po poledni a já stále seděl na parapetu a hrál. Tu jsem zahlédl kluka, mohlo mu být asi tolik co mně, byl vysoký a pohledný. Zaujal mě tím, jak si vše prohlížel. Také bylo zvláštní, že šel tak pomalu. Tím se nejvíce lišil od ostatních.

Začal jsem hrát o něco hlasitěji. Zastavil se. Pomalu se rozhlížel a snad se i mračil, jako by se usilovně snažil přijít na to, odkud ten zvuk jde. Zase jsem se smál. Připomněl mi tolik jiných. A pak! Vzhlédl. Jen chvíli tápal pohledem po oknech domu, jen kratičkou chvíli trvalo, než nalezl mé oči, než se naše pohledy setkaly. Vítězoslavně se usmál. Jako by se mi snažil říci: "Našel jsem tě! Vyhrál jsem!" Byl jsem šťastný. Přeci jen tu byl někdo, koho napadlo, že zvuk kytary není iluze. Měl jsem takovou radost, že jsem div nezačal křičet. Ale nechtěl jsem jej vyděsit, neboť jsem si moc přál, aby zůstal. Však on odešel. Stejně tak jako všichni ostatní.

A teď zase marně čekám kdy se "můj" objevitel vrátí.